Štěstí najdeš v těle (i s virem).

Zdá se mi, že čím více se prohlubuje naše účast ve virtuálním světě sociálních sítí, v elektronické komunikaci a příjmu rozličných informací, tím více se vytrácí pocit pokoje a štěstí. V současné době omezení kvůli korona viru, a ještě většímu zintenzivnění virtuálního života, si můžeme uvědomit, jak nám chybí úplně obyčejné věci, kontakt s ryzím životem.

Možná teď si uvědomíme, jak moc nás pohltilo tempo moderní doby a neskutečný proud informací, prázdných slov, projevů a diskuzí. Možná se nám začne stýskat po klidu, míru, který jsme kdysi zažívali na dovolené, v přírodě, v kavárně, v lázních, na cestách. Nebo při dobrém jídle, s přáteli, s milovanou osobou, rodinou. Mnozí z nás a já určitě, začínám vzpomínat na své dětství. Dětství, kdy jsem vše zažíval intenzivně a tělesně, zkrátka byl jsem u všeho, co se jsem prožíval.

Čím je tato doba tak symbolická? Rve nás z těla, rve nás ze života. A to tempem nevídaným. Společnost je zahrnuta informacemi, jež se dnes vyrábí, tak jako dřív výrobky a potraviny. To fyzické, pomalé a skutečné se jakoby rozplývá. Není čas.

To vše jsem cítil ještě před korona virem a nyní mi to vše dává smysl. Příliš jsme se vzdálili od Země. Od života, od těla, od rodin, od lásky, od štěstí. Od skutečného pocitu štěstí. Od lidských hodnot.  A teď máme příležitost se vrátit. Vrátit se do svých těl, do své bytosti a stát se skutečným člověkem zde na zemi. Naše tělo je jediná správná informace, kterou bychom měli znát a vnímat. Je na to uzpůsobené. Umí mluvit a vést. Umí cítit blaho i bolest, lásku i štěstí. Je moudré. Naše ego, krmené nekonečným proudem slov a vědomostí nám může dát důležitost i dočasné uspokojení, ale nikdy pocit svobody, dotyku života i láskyplných vztahů.

A tak dnes, přes všechna ta omezení a proud nepříjemných informací, jsem vlastně šťastný. Protože už vnímám tělem a celou svou bytostí, jak ten ryk odborníků, politiků, médií, facebooků a také různých osvícenců, je jedna velká iluze života, jeden hluk, lomoz. Dusné, nudné, nejnudnější divadelní představení. Stínohra. O ničem.

 A hle? Tělo na mne volá…jak se máš? Co podnikneme? 😊