Má milovaná dcero

Když muž stárne a ustupuje ze světa boje, možná přichází na to, co je pro něj to nejcennější. Píše dopis své dceři, vyznává to, co měl schované v srdci, ale nedokázal to nikdy vyjádřit. Má milovaná dcero, toužím ti říct, jak moc tě miluji.

Vím, že jsem v tvých očích byl bohem, bohem co tě opustil. Netušil jsem, jakou roli jsem v tvém životě hrál. Podlehl jsem lidské slabosti, protože jsem jen člověk. Člověk, který dnes stejně jako ty hledá boha, v sobě, v lidech, ve světě.
Proto ti říkám miluji tě. Tak to je, bylo a bude navždy. V mých očích si bohyně ty. Žena, která nepřestala věřit v lásku a má dobré, milující srdce. A jestli si dnes nevěříš, protože táta Bůh tě neviděl, tak věz, že táta Člověk tě vidí a nade všechno miluje. Pyšný táta se může hřát ve světle tvé lásky, ale doopravdy šťastný je, když vidí, že jsi šťastná ty. Po boku muže, kterého sis vybrala a cítíš se milována, protože i ty se miluješ a máš svoji hrdost. Vždy pro mne budeš moji malou holčičkou, ale mé srdce se naplňuje úctou, když vidím jaká jsi dnes Žena.
Miluji Tě. Tvůj hrdý Táta