Bez klobouku bos, natloukl si nos – nástrahy pro hledající.

hledající

Jednoho dne to celé začne. Událost, jež nás vytrhne ze zaběhnutého života, nebo probouzející se vnitřní neklid, touha, která nás vrhne do nové reality, do času hledání. Hledající žene ideální představa o novém životě, naplněném láskou a dokonalostí.

Mnozí se právě v této chvíli vypraví na duchovní cestu, cestu zázraků, léčení, alternativního způsobu života, objevování cizích kultur a náboženství, následování duchovních učitelů a různých směrů. Další začnou tvrdě cvičit, dodržovat zásady zdravé výživy, meditovat, koučovat se k úspěchu a seberealizaci. Toto období je svým způsobem krásné, vzrušující, plné naděje a očekávání. Jsme jak žáci ve škole s představou, že až to všechno nastudujeme, přijde kýžený ráj – budeme mocní, dospělí, vyrovnaní a úspěšní. Pak budeme my těmi učiteli, budeme mít láskyplné vztahy a pomáhat druhým. Staneme se silnými, kreativními a hlavně vyrovnanými osobnostmi s nekonečným úsměvem.

Hledající se probouzí


Pokud jsme byli opravdu poctivými studenty a dotáhli to až sem, začneme vystavovat své diplomy a praktikovat naučené. Jsme připraveni sklízet ovoce.
Přichází však zlomové období – setkání s realitou!
Jeden zjistí, že to co se naučil, v běžném životě nefunguje. Vrátí se zpátky do školy, pokračuje ve věčném hledání dokonalosti a objevuje další guru a nové, zaručené metody k úspěchu, či léčení. Nechce se vzdát.

Druhý celé učení zpochybní a vrací se k zavedeným hodnotám materiálního světa – co je doma to se přece počítá. Vzdá se úplně. Nepoučen.

Jak jeden, tak druhý podlehli nejistotě, nesnesli pocit frustrace, zranění a ztráty kontroly.

Zatímco jiní vydrželi, nevzdali se i přes pochybnosti. Jen pochopili, že vše se skrývá v nich samotných a bylo to tam vždy. Začali vyhledávat klid a zázemí, kdy mohou být ve spojení se svým nitrem. Začali přehodnocovat svůj život. Ocitli se mezi mlýnskými kameny, kde počalo mletí, zpracovávání a oddělování zrna od plev. Už nemohou sem, ani tam, trhají se na kusy. Bez klobouku bosí – natloukli si nosy. Jsou nazí.

Vítejte, přichází transformace.


Už tušíte v co se transformujeme? V lidskou bytost. Bytost nedokonalou, odhalenou, nahou – bez šatů a klobouku, bez všech těch berliček, funkcí, knih, diplomů, úspěchů a vědomostí. Bytost z natlučeným nosem, bytost pokornou a citlivou, se soucitným a otevřeným srdcem. Zde stojí nový člověk – ještě slabý, zranitelný, ale opravdový, cítící. Teprve teď začíná jeho duchovní pouť. Jeho kroky jsou nejisté i vzrušující, stejně jako pokaždé, kdy se setkal s opravdovou láskou.